Don´t cry when you are alone. Don´t cry when you are alone. Don´t cry when you are alone. Don´t cry when you are alone.

kapitola druhá

2. února 2012 v 15:15 | Světmuška |  Bylo nebylo
,,Co mi to pomohlo, že jsem tu nánu pitomou zabil?" Rozčiloval se Voldemort na celé kolo.
,,Ona to na poslední chvíli jen tak z ničeho nic, jako by se nechumelilo odkáže svý blbý dceři!"
,, A ono se chumelí můj pane?"
,,Nech si ty poznámky Červíčku nebo přijdeš i o druhou nohu!"
,,Můj pane a cože to vlastně chcete najít?"
,,Bello nebuď zvědavá, nebo se ti brzo něco přihodí!"
,,V mou věrnost můžete věřit, můj pane. V mou ano!"
,,A v čí ne? Víš co je divné?! Nikomu vám tady nevěřím! Každý z vás mě tu podrazil aspoň jednou!"
,,Ale můj pane!"
,,Přestaň skuhrat Červíčku! Být tebou ani se neozývám!"
,, Omluvte mou troufalost a neohrabanost, ale jak se jmenuje ta její dcera?" Zeptal se z ničehonic Snape.
,,Severusi, ty jediný bys byl ochoten mi pomoci? COPAK SI MYSLÍŠ ŽE JSEM ÚPLNÝ HLUPÁK? Ne nevyzradím své tajemství ne,ne. Opravdu jsem se dočista nezbláznil. Pokud vím Severusi, ty mě máš informovat o tom co se děje ve Fénixově řádu. Tak povídej! Co je nového?"

Snape se zahleděl vzhůru. Pohodil vlasy na stranu a spustil svouji pěčlivě namluvenou "přísahu věrnosti".



Mezitím na druhé straně mince.

Kimberly začínala mít hlad. Už si ani nepamatovala kdy naposledy něco snědla.Jako pavoučí žena měla vytříbený vkus na jídlo. ( mimochodem vypadala úplně normáně jako každý jiný kouzelník, jen se uměla přeměnit v pavouka) Paní Weasleyová přestala vařit po Siriusově poznámce, že by radši políbil Snapea, než aby musel ještě něco z její kuchyně dát jenom do úst. Takže teď vařil pan Weasley. To už nejedl vůbec nikdo. A proto se Kimberly jednou rozhodla jít už na lov! Podívala se do obrtlé ulice, ale žádné zabloudilé zvéře či kouzelníček. Pak se vydala do lesa, kterému každý říkal Suck blood. Kimberly se rozhlížela kolem a cítila, že tam není sama. Někdo je tam sní. Najednou z poza stromu vystoupil mladší pohledný muž s blonďatými vlasy. Měl hluboké oči do kterých by se dalo spadnout. Ústa měl úzká jako rovná přímka. Křivky obličeje byly pevné a byl celý světlý. Trochu se leskl. Ale byl nádherný.
,,AHoj. Tebe jsem tu ještě neviděl."
,,Já tebe taky. Kdo jsi?"
,,Nejdřív pověz ty a až potom já odpovím."
,,Z čeho máš strach? na to že jsi upír, moc odvahy nemáš."
,,Jak víš že jsem upír?"
,,Používám mozek, což tobě činí nemalé potíže."
,,Koukám že jsi opravdu vtipná."
,,To mám v povaze."
Hašteřili se mezi sebou jak psi, ale usmívali se na sebe skoro jako sluníčka. Nu dobrá ve skutečnosti byla tma takže nikdo neví jak se na sebe tvářili :D Ale navzájem si oba četli myšlenky takže oba věděli jak to nejspíš dopadne..Až najednou Tomáš odběhl od tématu.
,,Máš zítra čas?"
,,Nic důležitého dělat nebudu!"
,,Budu to brát jako ano. "
,,Neber to jako závazek."
,,Budu čekat ;)"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hanush hanush | E-mail | Web | 7. února 2012 v 14:08 | Reagovat

Ahoj, mrkám na tvůj blog, sice o měsíc později ale mrkám co říkáš na to že by jsme byli SB ? (napiš na email)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama